Slovníček vysokoškolských pojmů





Seznam pojmů:


Akademický rok

Akademický rok trvá 12 měsíců a je rozdělen na 2 semestry – zimní a letní. Časové rozvržení akademického roku je dáno harmonogramem.

Akademický senát

Akademický senát je samosprávný orgán, jehož úkolem je hájit zájmy akademické obce (akademičtí pracovníci a studenti), řeší jejich připomínky a podněty. Do akademického senátu se každý rok konají volby. Do studentské části senátu má právo kandidovat každý student.

Bakalářská práce

Vypracování bakalářské práce je povinné pro úspěšné dokončení bakalářského stupně studia. Je to obsáhlá práce (v rozsahu přibližně 30 – 60 stran A4) na vybrané téma, které se musí týkat studovaného oboru. Je nutné si mezi vyučujícími zvolit vedoucího práce, který zajišťuje odborný dozor při vypracování bakalářské práce. Student si může téma práce zvolit sám, pokud mu je jeho vedoucí schválí. Vypracování práce může trvat i celý rok. Student musí práci odevzdat svázanou v tištěné podobě a při státních zkouškách také prezentuje výsledky svojí práce a práci obhajuje před komisí.

Bakalářské studium

Jedná se o základní vysokoškolské studium. bakalářské studium je nejméně tříleté, nejvíce čtyřleté, zakončené státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Absolventům bakalářských studijních programů se uděluje akademický titul bakalář (Bc.).

Cvičení a semináře

Jsou povinné a slouží k procvičení látky. Probíhají ve skupinách do maximálně čtyřiceti studentů. Podobají se hodinám ze střední školy.

Děkan

Děkan stojí v čele fakulty, jedná a rozhoduje ve věcech fakulty. Jmenuje jej a odvolává rektor. Mimo jiné rozhoduje o přijetí nebo nepřijetí studentů ke studiu.

Diplomová práce

Podobně jako bakalářská práce, s tím rozdílem, že je rozsáhlejší a je kladen větší důraz na vlastní přínos studenta k řešenému tématu. Diplomovou práci vypracovávají studenti magisterského stupně studia.

Diplom

Bakalářský, magisterský, nebo doktorský. Diplom dostává student, který úspěšně dokončí některý ze stupňů studia. Diplom je dokladem o absolvování studia a udělení akademického titulu.

Diploma Suplement

Dodatek k diplomu, který vydávají některé certifikované univerzity. Dodatek je v angličtině a dokumentuje celý průběh studia. Obsahuje známky za všechny studované předměty, studijní průměry, výsledky státní zkoušky a další informace.

Disciplinární komise

Členy a předsedu disciplinární komise veřejné vysoké školy jmenuje rektor z řad členů akademické obce. Polovinu členů tvoří studenti. Disciplinární komise projednává disciplinární přestupky studentů.

Distanční studium

Při distančním studiu student fyzicky nedochází do školy na hodiny. S vyučujícími je ve spojení většinou prostřednictvím internetu (e-maily, webové stránky, e-learning) nebo telefonu. Vyučující poskytuje studentovi studijní materiály a v případě potřeby konzultace, většinou elektronickou formou. Student dochází do školy pouze jednou nebo dvakrát za semestr na konzultaci a na závěr semestru vykonat zkoušky.

Doktorský typ studia

Doktorský typ studia je zaměřen na samostatnou tvůrčí činnost. Trvá zpravidla 3 roky a uskutečňuje se podle individuálního studijního plánu. Je zakončen disertační prací, která obsahuje původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté ke zveřejnění. Absolventům doktorského studijního programu je udělován titul Doktor (Ph.D.)

E-learning

Elektronický systém dostupný přes internet, který se používá při distančním, nebo kombinovaném studiu. Slouží ke komunikaci studentů a vyučujících, k poskytování studijních materiálů a k odevzdávání úkolů a prací.

Elektronická registrace

Před začátkem každého semestru se provádějí elektronické registrace, které slouží jako žádost o zápis předmětu. Důležité je zaregistrovat povinné a především volitelné předměty, které doplňují kredity do nutné sumy 180 za tři roky studia. Na většině vysokých škol má student jistou volnost v tom, které předměty si pro daný semestr zaregistruje. Na některých univerzitách se také provádí elektronický zápis předmětů. Student tedy kvůli zápisu předmětů vůbec nemusí na studijní oddělení.

Fakulta

Základní součást univerzity, skládá se z vysokoškolských ústavů. Poskytuje studium ve studijních programech podle zaměření fakulty, např. Fakulta pedagogická, Fakulta informatiky, Fakulta přírodovědecká, atd. Student se nehlásí na celou univerzitu, ale na konkrétní fakultu.

Individuální studijní plán

Na základě písemné žádosti může děkan povolit absolvování jednoho nebo více akademických roků podle individuálního studijního plánu.

Imatrikulace

Imatrikulace je slavnost, při níž student poprvé zapsaný do fakultní matriky slibuje, že bude plnit studijní povinnosti při respektování morálního závazku vůči škole, jejímu řádu a rozhodnutí akademických funkcionářů a že bude akademickou obec ve studiu i osobním životě reprezentovat. Koná se na začátku prvního akademického roku studia.

Index

Index je tenká knížka, do které se píší zapsané předměty, zápočty, zkoušky. Také obsahuje informace o studentovi. Zápočty a zkoušky píší profesoři po jejich úspěšném absolvování. Na některých fakultách je již papírová forma indexu zrušena a veškerá agenda se vede pouze elektronicky v informačním systému.

ISIC karta

Je to základní identifikační průkaz studenta. Vydává se na začátku studia a platí jeden rok. Platnost se každý rok prodlužuje prodlužovací známkou, kterou student zakoupí na studijním oddělení. Bez prodlužovací známky na daný rok je karta neplatná. Karta umožňuje využívání studentských slev, nákup jídel v menze nebo bufetu, tisk materiálů, vstup do prostor (učeben), do kterých má student oprávněný přístup, k půjčování knih, skript, při vstupu na koleje,…

Katedra

Někdy také nazývaná Ústav. Je to část fakulty rozvíjející výukou a výzkumem určitou odbornost. Každá fakulta má několik kateder podle svého zaměření, např. Katedra matematiky, Katedra cizích jazyků, Katedra managementu, atd.

Klasifikace

Klasifikace je hodnocení studenta na základě dosažených výsledků. Různé fakulty používají pro klasifikaci různé škály. Zápočet se zpravidla klasifikuje: započteno/nezapočteno. Pro hodnocení výsledků zkoušek se používá systém slovního hodnocení a hodnocení pomocí písmen: výborně (A) – velmi dobře plus (B) - velmi dobře (C) – dobře plus (D) - dobře (E) - nevyhověl/a (F). Výsledky zkoušek i zápočtů se zapisují do studijního průkazu (indexu). Pokud student získá známku A – E, u zkoušky prošel, pokud získá známku F, u zkoušky neprošel a musí ji opakovat. Většinou jsou povoleny 3 termíny zkoušky, jeden řádný a dva opravné. Pokud student u zkoušky neuspěje třikrát po sobě, musí si předmět zapsat znovu v dalším semestru a celý jej opakovat. Každý předmět si lze za celé studium zapsat pouze dvakrát.

Kolegium rektora

Kolegium rektora je stálým poradním orgánem rektora. Jeho členy jsou rektor, prorektoři, kvestor, děkani, ředitelé vysokoškolských ústavů, předseda akademického senátu a zástupce studentů a odborů.

Koleje

Ubytování pro studenty, které poskytuje vysoká škola. Na začátku každého akademického roku si zájemci o ubytování na koleji musí podat žádost. Místa na kolejích se přidělují většinou na základě vzdálenosti místa bydliště studenta od města kde se nachází škola.

Kombinovaná forma studia

Kombinované studium je vyvážené spojení prezenčního a distančního studia. Student je však vždy předem informován o rozsahu povinné prezenční části studia, aby se mu mohl přizpůsobit. Student dostává studijní materiály k nastudování a zároveň dochází v průběhu semestru na konzultace, někdy probíhají o víkendech.

Konzultace

Konzultace pomáhají studentům při samostatném studiu, nahrazují některé formy výuky a doplňují přípravu studentů ke zkouškám. Každý vyučující vypisuje své konzultační hodiny, ve kterých je studentům k dispozici.

Konzultační forma výuky předmětu

Forma výuky kdy student nemusí navštěvovat cvičení a přednášky, v případě potřeby pouze konzultuje s vyučujícím a na konci semestru vykoná zkoušku. Tato forma výuky je umožněna pokud student získá z předmětu zápočet ale neudělá zkoušku a předmět si zapisuje podruhé.

Kredit

Kredit je jednotka, která vyjadřuje rozsah a obtížnost předmětu. Jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční studijní zátěže studenta při standardní době studia a doporučeném časovém plánu studia. Kredity získává student absolvováním předmětu a splněním všech podmínek daných garantem předmětu. K zápisu do studia v druhém semestru musí student získat ve studiu v prvním semestru alespoň 12 kreditů. K zápisu do studia v dalším semestru, s výjimkou semestru posledního, musí student získat minimálně 40 kreditů v součtu za poslední dva studované semestry. Výše kreditů pro semestr určuje každá škola jinak.

Kurz

Kurz je předmět s definovaným obsahem, rozsahem a způsobem absolvování, vyučovaný v daném semestru.

Kvestor

Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a vystupuje jejím jménem v rozsahu stanoveném rozhodnutím rektora. Kvestora jmenuje a odvolává rektor.

Magisterské studium - dlouhé

Magisterské studium je nejméně čtyřleté, nejvíce šestileté. Studium se zakončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. Absolventům magisterského studia se uděluje titul Magistr (Mgr.), nebo Inženýr (Ing.). Na magisterský typ studia ve vybraných programech navazuje doktorský typ studia. S dlouhým magisterským studiem se dnes již moc nesetkáme, převažuje hlavně v medicínských oborech.

Magisterské studium - navazující

Navazující magisterské studium navazuje na předchozí studium bakalářské a dále rozvíjí daný studijní obor. Je to studium dvouleté nebo tříleté. Pro studium v navazujícím studiu musí být student držitelem titulu Bakalář (Bc.).

Menza

Stravovací zařízení pro studenty.

NSZ

Národní srovnávací zkoušky, některé fakulty k těmto zkouškám přihlížejí v přijímacím řízení. Zkoušky z daného oboru, které je možné absolvovat ještě před přihlášením na vysokou školu.

Oslovování pedagogů

  • Odborný asistent – každý vyučující na vysoké škole, titul Ing., Dr. nebo RNDr. případně i CSc. nebo Ph.D.. Oslovení pane asistente (paní asistentko), případně podle titulu, např. pane inženýre.
  • Docent - pedagogický pracovník, který obhájil před vědeckou radou svou habilitační práci, titul doc.. Oslovení pane docente (paní docentko).
  • Profesor - nejvyšší pedagogický titul prof., přední odborník ve svém oboru, jmenovaný prezidentem republiky. Oslovení pane profesore (paní profesorko)

Praxe

Praxe je uskutečňována školami jako jedna z praktických forem výuky. Studenti si pod patronací školy osvojují teoretickou látku v různých zařízeních (školy, podniky, atd.) tematicky a funkčně se pojících k zaměření VŠ. Délka praxe záleží na jednotlivých školách.

Prezenční studium

Prezenční studium je forma studia, při níž je vyžadována téměř každodenní účast studentů na vyučování (v dopoledních i odpoledních hodinách). Skládá se zpravidla z přednášek a cvičení. Vedou je učitelé v přímém kontaktu se studenty.

Proděkan

Děkan jmenuje proděkany jako své poradce pro specifické činnosti, tj. studium, věda a výzkum, informatika, zahraniční styky, koleje a menzy, apod. Jejich role na fakultě koresponduje s odpovědností prorektorů v rámci univerzity.

Prorektor

Rektor jmenuje prorektory jako své poradce pro specifické činnosti, tj. studium, věda a výzkum, informatika, zahraniční styky, školní podniky, koleje a menzy, apod.

Program Erasmus

Program Evropské unie, který umožňuje českým studentům vycestovat na studijní pobyt do zahraničí a zahraničním studentům na oplátku přijet studovat do České republiky. Každá univerzita má v rámci tohoto programu partnerské univerzity, na které může student na semestr nebo na rok odjet studovat. V zahraničí si odstuduje část svého studijního programu. Studentům vyjíždějícím do zahraničí jsou také poskytována stipendia.

Předtermín

Termín ve kterém je možno vykonat zkoušku z některého předmětu ještě před začátkem zkouškového období.

Přednášky

Zpravidla nejsou povinné, ale je velmi prospěšné je navštěvovat, usnadňuje to přípravu na zkoušky, je zde teoretický výklad a komentář k učivu, které má student zvládnout. Přednášejícími jsou především profesoři a docenti.

Přerušení studia

V odůvodněných případech může děkan povolit přerušení studia na 1 semestr až 2 akademické roky. Přerušení studia se povoluje pouze ze závažných důvodů. Před přerušením studia musí student zpravidla odstudovat jeden rok. Po dobu přerušení ztrácí status studenta, po uplynutí doby přerušení se pokračuje dále ve studiu.

Přijímací řízení

Přijímací řízení je proces, který musí podstoupit každý uchazeč o studium na vysoké škole. Ukládá podmínky, které musí student splnit, aby byl přijat ke studiu. Může obsahovat písemné testy z různých oborů, ústní pohovory, talentové zkoušky, může také hodnotit vysvědčení ze střední školy. Po absolvování přijímacího řízení rozhodne děkan fakulty na základě výsledků řízení, zda studenta přijme nebo ne. V případě nepřijetí se lze proti tomuto rozhodnutí písemně odvolat.

Registrace předmětů

Probíhá před začátkem každého semestru. Student si zde zatím nezávazně registruje předměty, které chce studovat v nadcházejícím semestru. V registraci jde o zabrání si místa v předmětu. V povinných předmětech je dostatek kapacity pro všechny studenty, ve volitelných předmětech je kapacita však omezená.

Rektor

Jedná a rozhoduje ve věcech univerzity, reprezentuje ji v komunikaci s veřejností, plní svým způsobem funkci jejího manažera.

Ředitel správy kolejí a menz

Činnost vysokoškolských kolejí a menz řídí ředitel, který jedná a rozhoduje jménem univerzity ve věcech týkajících se jejich správy a zajišťuje v souladu s předpisy hospodaření s prostředky určenými pro zajištění jejich provozování.

Semestr

Semestr zahrnuje období výuky, období zkoušek, prázdnin, odborných exkurzí a praxí. Každý semestr končí zkouškovým obdobím, které zpravidla v zimním semestru bývá kratší. V průběhu akademického roku jsou dva semestry, zimní a letní. Semestr je podobný jako pololetí na střední škole.

Seminární práce

Práce na vyučujícím zadané téma. Vypracovává se v rámci cvičení, většinou ve skupině 2 – 4 studentů. Řeší nějaký praktický problém týkající se předmětu. Odevzdává se v tištěné i elektronické podobě, součástí odevzdání bývá i prezentace práce. V rámci prezentace si studenti připraví podklady v PowerPointu, předstoupí před třídu a seznámí ostatní studenty a vyučujícího s obsahem a s výsledky své práce. Vypracování seminární práce bývá jednou z podmínek získání zápočtu.

Skripta

Doporučená studijní literatura k danému předmětu. Skripta většinou představují základní literaturu, kterou je nutné prostudovat k úspěšnému dokončení předmětu. Skripta bývají většinou psána některým z vyučujících předmětu a lze je koupit přímo ve škole, nebo od studentů z vyšších ročníků. Vyučující mohou k předmětu doporučit také jinou literaturu.

Soukromá vysoká škola

Student soukromé školy má stejné postavení jako student veřejné vysoké školy, se všemi výhodami, které z tohoto postavení plynou. Jediným rozdílem mezi soukromou a veřejnou školou je, že na soukromé vysoké škole se musí za každý semestr platit školné.

Standardní doba studia

Představuje dobu, kterou standardně trvá studium daného studijního oboru. U bakalářských oborů 3 – 4 roky, u magisterského studia 2 – 6 let. Tuto studijní dobu lze v odůvodněných případech a po souhlasu děkana prodloužit, maximálně však o 1 rok.

Státní bakalářská zkouška

Státní bakalářská zkouška se koná před komisí po splnění všech studijních povinností třetího ročníku. Je ústní z předmětů určených studijním plánem. Zpravidla je součástí zkoušky také ústní obhajoba bakalářské práce. Po úspěšném absolvování této zkoušky student obdrží bakalářský diplom.

Státní závěrečná zkouška

Státní závěrečná zkouška se koná před komisí po splnění všech studijních povinností a odevzdání diplomové práce. Sestává z obhajoby diplomové práce a ústní, nebo písemné zkoušky z předmětů, určených studijním programem. Po úspěšném absolvování této zkoušky student obdrží magisterský (inženýrský) diplom.

Status studenta

Status studenta má každý, kdo studuje veřejnou, nebo soukromou vysokou školu, nebo univerzitu, pokud je mladší než 26 let. Hlavní výhodou studenta je, že za něj po celou dobu studia platí zdravotní a sociální pojištění stát. Student může také využívat nejrůznější studentské slevy (na dopravu, na vstupné, atd.)

Stipendia

Stipendium je finanční částka poskytovaná studentovi univerzitou při splnění podmínek pro daný typ stipendia. Slouží na podporu a usnadnění studia. Stipendií je několik druhů:
  • Prospěchové – za vynikající studijní výsledky v uplynulém akademickém roce
  • Stipendium za tvůrčí činnosti – za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí
  • Doktorské – v prezenční formě studia v doktorském studijním programu
  • Ubytovací – na ubytování studentů (vyplácejí se za měsíce uplynulého kalendářního čtvrtletí zpětně)
  • Sociální – v případech tíživé sociální situace studenta
  • Mimořádné – v případech hodných zvláštního zřetele
  • Stipendium do zahraničí – na podporu studia občanů ČR v zahraničí
  • Stipendium pro cizince – na podporu studia cizinců na univerzitě

Studentská unie

Pomáhá všem studentům realizovat jejich sny, pořádat akce, bavit se, cestovat, tvořit, odpočívat, vzdělávat se, sportovat a dělat spoustu dalších věcí. Je realizací společných zájmů mnoha typů lidí.

Studijní obor

Studijní obor je určující název disciplíny, do které spadá probíraná látka. Jde o nejnižší stupeň hierarchie vysokoškolské struktury. To, co se studuje, je vedle vysoké školy a fakulty především obor. Několik sobě podobných oborů spadá pod jeden určující studijní program.

Studijní plán

Každý student si může podle svých schopností a zájmů sestavit vlastní studijní plán vycházející z doporučených studijních plánů fakulty. Za správnost svého studijního plánu je student plně odpovědný. Pokud je tento studijní plán studenta totožný se studijním plánem fakulty, je zajištěna možnost splnění všech studijních povinností.

Studijní program

Studijní program představuje zastřešovací název pro několik oborů podobného zaměření. Zavedly se především pro zpřehlednění široké a často tematicky velice nesourodé nabídky studijních oborů. Programy se dále dělí na bakalářské, magisterské a doktorské.

Studijní a zkušební řád

Studijní a zkušební řád je interní předpis univerzity, je tedy platný pro všechny studenty. Podrobně upravuje podmínky studia. Studijní plán vymezuje obsah a rozsah studia vybraného oboru, druhu a typu studia v jednotlivých ročnících. Obsahuje kurzy vyučované v semestru zimním a letním a způsob jejich ukončení.

Tituly

Tituly udílené v systému vysokých škol jsou trojího druhu, udílejí se podle typu studia, dále pak podle oblasti studia:
  • Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul ”bakalář” (Bc.), v oblasti umění akademický titul ”bakalář umění” (Bc.A.).
  • Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují tyto akademické tituly:
    • v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství ”inženýr” (Ing.)
    • v oblasti architektury ”inženýr architekt” (Ing. arch.)
    • v oblasti lékařství ”doktor medicíny” (MUDr.)
    • v oblasti veterinárního lékařství a hygieny ”doktor veterinární medicíny” (MVDr.)
    • v oblasti umění ”magistr umění” (Mg.A.)
    • v ostatních oblastech "magistr” (Mgr.) - tento titul se v magisterském typu studia udílí nejčastěji.
Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul ”magistr”, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly:
  • v oblasti práva "doktor práv" (JUDr.)
  • v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd ”doktor filozofie” (PhDr.)
  • v oblasti přírodních věd ”doktor přírodních věd” (RNDr.)
  • v oblasti farmacie ”doktor farmacie” (PharmDr.)
  • v oblasti teologie ”licenciát teologie” (ThLic.) nebo ”doktor teologie” (ThDr.)
Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul ”doktor” (Ph.D.)

Univerzita

Vysoká škola, která se skládá z několika fakult. Univerzity jsou nejvýznamnější vysoké školy, mají dlouhou tradici a jsou velmi prestižní u nás i v zahraničí. Univerzity mají zpravidla široký záběr, vyučují na svých fakultách vše od filozofie až po informatiku (např. Masarykova univerzita). Existují však i specializované univerzity (např. VUT v Brně)

Univerzitní informační systém

Elektronický informační systém dostupný přes internet, který dnes mají téměř všechny univerzity a vysoké školy. Do informačního systému mají přístup všichni studenti i vyučující. Systém slouží k vedení veškerých studijních agend a k předávání informací studentů. Informační systém zpravidla umožňuje: registraci a zápis předmětů, zapisování na termíny zkoušek, vyhledávání informací o všech osobách na univerzitě, zobrazování rozvrhů, zobrazování studijních plánů, evidenci známek, evidenci plnění studijních povinností, podávání žádostí o stipendia, veškeré informace o fakultách, univerzitě, programech, oborech, atd. Na některých univerzitách tento systém plně nahrazuje veškerou papírovou agendu a je nedílnou součástí studia.

Veřejná vysoká škola

Veřejnou vysokou školu zřizuje stát. Studium na této škole je plně hrazeno ze státních prostředků a je dostupné každému kdo splní podmínky přijímacího řízení.

Vědecká rada

Ve vědecké radě jsou zastoupeni významní představitelé oborů, v nichž univerzita uskutečňuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost. Je samosprávným orgánem, který projednává dlouhodobý záměr vysoké školy, schvaluje studijní programy a vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem.

Vysoká škola

Vysoká škola nemá na rozdíl od univerzity fakulty a je oproti univerzitě většinou menší a má méně studentů. Celá škola se většinou specializuje na nějakou vědní oblast (např. ekonomie, informatika).

Vysokoškolský ústav

Viz. Katedra

Zakončení předmětu

Předmět je zakončen buď jen zápočtem, nebo zápočtem a zkouškou, popř. klasifikovaným zápočtem. Aktivity v předmětu včetně zkoušky jsou bodovány a podle dosaženého počtu bodů je student ohodnocen známkou (viz. klasifikace).
Základní forma výuky jsou přednášky, semináře, cvičení, konzultace, odborné praxe a samostudium.

Zápis

Zápis v daném akademickém roce je aktem, umožňujícím získat práva studenta pro tento školní rok. Zápis do vyššího ročníku je podmíněn splněním podmínek studia, daných studijním plánem a studijním řádem. Při zápise také student potvrzuje předměty, které si vybral při registraci, v těchto předmětech se také zapisuje na konkrétní termíny cvičení.

Zápočet

Zápočet je udělován za splnění požadavků určených programem vzdělávací činnosti pro příslušný předmět. Uděluje jej vyučující. Na některých fakultách získá student také bodové hodnocení. Získání zápočtu je vždy podmínkou pro vykonání zkoušky.

Zkouška

Zkouška může být pouze ústní, ústní s předcházející písemnou částí, nebo pouze písemná. Dnes převažuje hlavně písemná forma. Slouží k prověření vědomostí studenta. Pro skládání zkoušek jsou určena zkoušková období. Jejich závěrečné datum je závazné a pro složení povinných zkoušek limitující. Skládání zkoušek před termínem zkušebního období je možné jen v odůvodněných případech a se souhlasem zkoušejícího. Výsledek zkoušky klasifikuje zkoušející známkami. (viz. klasifikace)